Letos 3. srpna došlo během tradičního motocyklového závodu o Zlatý Kahanec v Těrlicku k velmi těžké havárii našeho předního road-racingového závodníka, dvacetiletého Olina Hanáka ze Slavkova u Brna.
Na mokré trati nezvládl svoji šestistovku yamahu a skončil až mimo vozovku. Jeho pád zastavil až plot. Jezdec upadl do komatu. Po první pomoci zdravotníky na místě, následoval transport vrtulníkem do FN v Ostravě. První zprávy hovořily o téměř beznadějném stavu. Ani sami lékaři mu příliš šancí nedávali…
Přesto začali boj o jezdcův život. Kolektiv kliniky ARIM FN v Ostravě, pod vedením přednosty MUDr. Pavla Ševčíka zvolil nestandartní řešení, když ve spolupráci s místním kardiocentrem zapojili postiženému mimotělní oběh, kdy místo poškozených plic “dýchal” přístroj. Výčet dalších zranění byl rozsáhlý. Musela být odstraněna slezina, do stehna pravé nohy byly implantovány šrouby na zpevnění zlomené stehení kosti, Olin se musel podrobit i operaci jícnu a žaludku. Zlomená klíční kost a otřes mozku už byly “jen” maličkosti. Není divu, že během tříměsíčního pobytu na lůžku nastal váhový úbytek 25 Kg z původních šedesáti! Štěstím v neštěstí bylo, že šlo o mladý, trénovaný organismus.
Po třech měsících intenzivní léčby bylo rozhodnuto, že Hanák bude převezen k následné rehabilitaci do nemocnice blíže jeho domovu. Výběr padl na blanenskou nemocnici a její oddělení rehabilitace. Proto jsem se rozhodl ho navštívit a pozeptat se na jeho momentální stav. Právě se chodbou vracel za pomoci berlí z jedné z procedůr.
Ahoj Oline, tak jak se daří?
-Děkuji za optání, teď už je to mnohem lepší.
Jsi jezdcem road-racingu. můžeš tuto motoristickou disciplínu trochu našim čtenářům přiblížit?
-Jde o silniční závody motocyklů na přírodních tratích, které jsou lemovány stromy, domy, sloupy, ploty. Tedy nikoliv na speciálních motodromech. U nás je nejslavnější závod v Hořicích, ve světě slavná a nejtěžší Tourist Trophy na ostrově Man. Nebo irské okruhy GP Ulster, Cockstown, kde jsem startoval v r. 2012. Vůbec, Irsko je pro tento druh závodění zemí zaslíbenou. Vládne tam nepopsatelná atmosféra.
Vraťme se ještě na chvíli k té tvojí neštastné havárii. Co bylo její příčinou? Pamatuješ si okamžiky před ní?
-Bohužel nevím z ní vůbec nic. Všechno znám jen z vyprávění jiných lidí. Na mokré vozovce mi to podklouzlo a už jsem letěl.
Nyní ležíš v Blansku. Jak jsi spokojen s úrovní péče ve zdejší nemocnici?
-Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Celý klektiv lékařů, pod vedením primářky MUDr. Jany Novotné, fyzioterapeuti a rehabilitační sestry se nejen o mě, ale i o ostatní pacienty starají skvěle, za což byc jim všem chtěl i touto cestou oděkovat.
Jak jsi zde dlouho a co tě čeká dál?
-V Blansku jsem dva týdny a už v úterý bych měl být propuštěn do domácího léčení s pravidelnými kontrolami. Už se moc těším domů, ke svým blízkým.
Co bys chtěl vzkázat lidem, kteří tě po celou dobu léčby morálně podporovali, ať už na sociálních sítích, pomocí sms, nebo vzkazy a návštěvami?
-Chci jim všem moc a moc poděkovat. Překvapil mě jejich počet. Velmi mě to zejména psychicky zvedlo. Chci všem slíbit, že udělám všechno proto, abych se zase co nejdříve vrátil do sedla motorky. Road-racing je prostě natrvalo pevnou součástí mého života. Jak se říká mezi jezdci :”Racing is live!”
Děkuji ti Oline za rozhovor a i za naše čtenáře ti přeji “full gass a furt oběma kolama dolů!”